Testování na HIV

HIV infekce může probíhat skrytě řadu let, infikovaný člověk nemusí mít výraznější zdravotní potíže. HIV test odhalí infekci spolehlivě. Pokud je člověk HIV pozitivní, je potřeba znát tuto informaci co nejdříve a bezprostředně po zjištění výsledku vyhledat zdravotní péči v některém z osmi HIV center v České republice.

Po každé rizikové situaci, ať už jednorázové nebo opakované. Po nahodilém riziku (nechráněný sex, experiment s drogami…) je vhodné podstoupit test za tři měsíce od konkrétní rizikové situace. Tak obdržíme spolehlivý výsledek. Po opakujícím se rizikovém chování, kdy se nedaří dodržet tříměsíční odstup mezi rizikovým chováním a vyšetřením, se především snažíme riziko omezit respektováním bezpečnějších praktik a test absolvujeme ideálně po půl roce, nejméně však jednou ročně. Výsledek testu vzhledem infekci k HIV vypovídá v tomto případě o stavu před třemi měsíci.

V případě vysokého rizika (např. nechráněný sex s HIV pozitivní osobou, zejména nechráněný anální styk) můžeme jít na test dříve, již za 18–22 dnů od rizika (stanovuje se kromě protilátek také součást viru nazývaná antigen p24). Negativní výsledek není ale definitivní a další test za 3 měsíce od rizikové události je nezbytný pro potvrzení, že k nákaze nedošlo.

V případě zahájení nového vztahu, pokud si partneři chtějí sdělit vzájemně svůj zdravotní stav – i v tomto případě je potřebné zohlednit dobu tří měsíců od posledního rizika. Vhodné je provést test u obou partnerů.

Povinné testování na HIV (podložené zákonem) je v ČR definováno pro dárce krve, orgánů, tkání, spermatu, vajíček, mateřského mléka a také se provádí u všech těhotných žen.

Při základním vyšetření na HIV infekci se používá tzv. vyhledávací (screeningový) test. Ve vyšetřovaném vzorku krve (nebo slin) se jím stanovuje přítomnost protilátek proti viru HIV a také antigen p24 (molekula uvnitř viru HIV). Testy zpracovává řada laboratoří v České republice s příslušným oprávněním Ministerstva zdravotnictví ČR.

Negativní výsledek je spolehlivě negativní, pokud jsme dodrželi tříměsíční interval od poslední rizikové události.

Reaktivní výsledek – zpracovávající laboratoř odesílá vzorek ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře a teprve zde se definitivně potvrzuje případná pozitivita výsledku, tj. Národní referenční laborratoř vydává pozitivní nebo negativní výsledek konfirmačního testu.

Testování – žilní krev, kapilární krev, sliny?

Test na HIV se může provádět různým způsobem:

1. Test ze žilní krve: je nejpřesnější, obvykle je používán při testování ve zdravotnickém zařízení. Po odběru krve je vzorek odeslán do laboratoře, kde probíhá vlastní zpracování. Výsledek zasílá laboratoř osobě, která zodpovídá za odběr (lékaři) a ten jej sděluje klientovi. Nevýhodou je časová náročnost. Výsledek je k dispozici obvykle za několik dní a podmínkou je druhá návštěva v poradně. Tento test vyšetřuje protilátky proti viru HIV (druhy HIV1 a HIV2) a antigen p24.

2. Test po odběru kapky krve z prstu (kapilární krve): jedná se o orientační test. Vzorek krve se vyšetřuje ihned v poradně, testování provádí poradce pomocí testovací sady pro krevní testy, které jsou schváleny pro tento účel. Tento druh testu je spolehlivý, ale při reaktivním výsledku je vždy nutné ověření testem ze žilní krve. Výhodou je sdělení výsledku v krátké době po odběru, což umožňuje použití v kontaktních centrech, v mobilní sanitce apod. Tento test vyšetřuje protilátky proti viru HIV (druhy HIV1 a HIV2) a některé typy testů zjišťují i přítomnost antigenu p24.

3. Slinný test: u tohoto testu se provádí odběr slin stěrem ze sliznice v ústech. Odebraný vzorek se zpravidla vyšetřuje ihned v poradně, testování provádí poradce pomocí testovací sady pro slinné testy. Současné slinné rychlotesty jsou spolehlivé, ale při reaktivním výsledku je vždy nutné ověření testem ze žilní krve. Výhodou je, že není zapotřebí odběr krve a sdělení výsledku je rychlé. Tento test vyšetřuje pouze protilátky proti viru HIV (druhy HIV1 a HIV2).

Test z kapky krve nebo ze vzorku slin můžeme označit jako rychlotest s možností odečtení výsledku během testování. Citlivost testů k počínající infekci je mírně nižší než u standardních laboratorních metod, čímž se prodlouží imunologické okno na počátku infekce.

4. Existuje i možnost sebetestování (testy z kapky krve nebo slin, které si může provést člověk sám), pozor ale na to, zda konkrétní typ testu má certifikaci pro toto použití. Nevýhodou je, že v konkrétní situaci při provádění doma, bez odborného vedení, není k dispozici nikdo, kdo by uměl poradit s intepretací testu. V případě reaktivity je nutný odběr žilní krve.

Na každém testovacím místě, každému provedení testu na HIV infekci má předcházet tzv. předtestové poradenství. Vydání výsledku je spojeno s tzv. potestovým poradenstvím. Poradenství provádí školený poradce nebo lékař.

Test lze provést pod jménem nebo anonymně.

U každého testovaného je důležité zjistit informace o rizikové situaci, které byl vystaven (nechráněný sexuální styk, injekční aplikace drog apod.), časový interval, který uplynul mezi rizikem a testem, aby bylo možné test správně vyhodnotit. Pro účely monitorování situace je důležité znát pohlaví, věk a kraj bydliště testované osoby (i u anonymního testování). Poradce rovněž informuje o způsobu sdělení výsledku testu.

V případě pozitivity testu na protilátky proti viru HIV následuje odborné potestové poradenství lékařem a klientovi je doporučena léčba v některém z osmi HIV center České republiky. Dodržování pokynů lékařů z HIV center hraje zásadní roli v tom, aby se lidský organismus vypořádal s infekcí HIV co nejlépe a výrazně se zlepšila kvalita života infikovaného pacienta.

Více informací také na www.prevencehiv.cz

Kam na test